Přihlášení zákazníka

E-mail
Heslo
\| registrace

home

Španělština

Převzato z www.wikipedia.org

Španělština (neboli kastilština) je jedním z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku a Andoře, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 400 miliónů.

Vznik a vývoj jazyka

Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s oblišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.

Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.

Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.

Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita -> špaň. vida – život, iuventus -> juventud – mládí), diftongizace (terra -> tierra – země) či palatalizace.

Abeceda a výslovnost

Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen

Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s.

Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.

Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Méchiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Mejico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) - toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).

Gramatika

Španělština rozlišuje pouze 2 mluvnické rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo).

Členy

Člen	Určitý		Neurčitý
Člen	Singulár	Plurál	Singulár	Plurál
Mužský rod	el	los	un	unos
Ženský rod	la	las	una	unas
Střední rod	lo	-	-	-

Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).

Nářečí španělštiny

Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:

Evropa

Nářečí andaluské (Dialecto andaluz)
Nářečí churro (Dialecto churro)
Španělština z Kanárských ostrovů (Español canario)
Nářečí kastilské (Dialecto castellano)
Nářečí murcijské (Dialecto murciano)
Nářečí extremadurské (Extremeńo)

Amerika

Amazonská španělština (Español amazónico)
Andská španělština (Español andino)
Španělština z centrální Bolívie (Español camba)
Chilská španělština (Español chileno)
Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote)
Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno
Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense)
Španělština z provincie Antioqueño v Kolumbii (Español antioqueño)
Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense)
Laplatská španělština (Español rioplatense)
Španělština z oblasti Los Llanos (Español llanero)
Mexická španělština (Español mexicano)
Paraguayská španělština (Español paraguayo)
Španělština ze severoperuánského pobřeží (Español peruano ribereño)
Rovníková španělština (Español ecuatorial)
Středoamerická španělština (Español centroamericano)
Yucatanská španělština (Español yucateco)

Afrika

Ceutská španělština (Español ceutí)
Melillská španělština (Español melillense)
Španělština z El Rifu (Español rifeño)
Marocká španělština (Español marroquí)
Saharská španělština (Español saharauí)
Rovníkoguinejská španělština (Español ecuatoguineano)

Asie

Filipínská španělština (Español filipino)

Rozšíření jazyka ve světě

Stát	Počet mluvčích (v mil.)
Mexiko	102,255
Spojené státy americké	62,137
Španělsko	45,061
Kolumbie	44,531
Argentina	39,248
Venezuela	26,021
Peru	23,191
Chile	15,795
Guatemala	14,325
Filipíny	12,130
Kuba	11,285
Ekvádor	10,946
Dominikánská republika	8,850
Honduras	7,267
Bolívie	7,010
Salvador	6,859
Nikaragua	5,503
Paraguay	4,737
Kostarika	4,220
Portoriko (součást USA)	4,017
Uruguay	3,442
Panama	3,108
Kanada	1,249
Brazílie	1,015
Maroko	0,961
Rovníková Guinea	0,447

Další překládané jazyky

Nejčastěji provádíme:

RSS BLOG FB

zpět