Profesionální překlad pomocí překladače? Zatím hudba budoucnosti

Zbyněk Zelenka

10. 12. 2014

Kdy je možné strojový překlad použít?

Jaké jsou jeho výhody či nevýhody?

Každý tvůrce textů (copywriter, textař) velmi dobře ví, jak je obtížné vytvořit marketingový text (například webové stránky, reklamní leták nebo PR článek) ve zdrojovém jazyce, natož ho potom přeložit (či lokalizovat) do dalšího jazyka.

A nechat takový text přeložit pomocí „překladače“, aby si zachoval svou kvalitu? To je zatím opravdu utopie! Jsou však situace, kdy vám nebude vadit špatná kvalita, ale oceníte rychlost a nulové (nebo velmi nízké) náklady.

Může se jednat o následující případy:

1) Když daný jazyk vůbec neovládáte, ale chcete hned (a nejlépe zdarma) zjistit informativně jeho obsah.

Překlad může obsahovat i velké nesmysly a o stylistické úpravě se raději ani nebavme. Nicméně dozvíte se zdarma a rychle obsah textu. Sice s chybami a často kuriózními překlady, ale dozvíte. Jistě jste si to vyzkoušeli na překladači translate.google.com. Výhodou je i překlad různých exotických jazyků nebo třeba znakového písma.

2) Když daný jazyk jakž takž ovládáte, ale na rychlé přečtení a pochopení obsahu to ještě není.

Nechcete se zdržovat objednáváním překladu (a platit za něj) nebo sami hledat neznámá slovíčka, protože máte jinou důležitější práci.

Rozhodující je, že dokážete opravit chyby strojového překladu s menším úsilím, než kdybyste sami prováděli překlad.

3) Když se jedná o velmi rozsáhlý text (tisíce stran) a nebylo by pro vás ekonomicky únosné objednat kvalitní lidský překlad.

Potom lze udělat korektury (poněkud složitější než korektury po lidském překladateli) a odstranit tak alespoň nejhrubější strojové chyby. Tyto korektury se nazývají post editing nebo post-editing.

Pokud se text upraví do srozumitelné podoby (bez úpravy stylu), nazývají se tyto úpravy light post-editing. Pokud se upraví i styl, potom se jedná o full post-editing.

4) Když je zřejmé, že celý rozsáhlý překlad nebude nikdo číst.

Potom lze „strojově“ přeložit všechno, ale jen vybrané části textu (ty nejčastěji čtené) zkontrolovat lidským korektorem. Tuto variantu používá v některých případech třeba i společnost Microsoft. Strojový překlad je možné také průběžně zlepšovat.

Vždy je třeba zvážit, zda nebude méně pracné udělat klasický lidský překlad ze zdrojového textu, než provádět full post-editing, tedy opravovat strojový překlad. Záleží jak na kvalitě daného překladače, tak na jazykové kombinaci (překlad do češtiny je pro překladače složitější než překlad do angličtiny), druhu textu (technický/marketingový) či existenci/neexistenci překladové paměti.

Nevýhody strojových překladačů

Samotný strojový překlad je samozřejmě za stávajícího vývojového stupně překladačů pouze orientační. Kdybyste ho chtěli seriózně použít například pro marketingový text, mohli byste z toho mít velkou ostudu. Pro „publikační kvalitu“ překladu je nutno (zatím vždy) použít odborníky = lidské překladatele a/nebo lidské korektory. U některých technických překladů ale může strojový překlad pomoci (za podmínky, že je správně začleněn do celého CAT překladu).

Lidský překlad ve srovnání se strojovým sice nebude zadarmo, ani nebude vyroben za pět minut, ale nebudou v něm žádné očividné nesmysly. A pokud překladatel pracuje v týmu dalších profesionálů u překladatelské agentury (korektorů, grafiků, projektových manažerů, programátorů), bude překlad na ještě vyšší úrovni.

Překladatelé a překladatelské agentury v dnešní době používají speciální překladatelské nástroje (CAT software a jeho různé doplňky). To je ale úplně jiná záležitost. Jedná se o naprosto odlišný software než ten, který používají překladače. Cílem je v tomto případě dosažení terminologické jednotnosti, nižší ceny, kratšího termínu a provádění speciálních kontrol.

Další zdroje informací o překladačích

http://www.asiaonline.net/EN/MachineTranslation/

http://www.globalese-mt.com

http://www.kantanmt.com

http://www.tilde.com/mt/letsmt

Budoucnost

Naše společnost v současné době strojové překladače nepoužívá. Další zrychlení procesu překládání vidíme zejména v používání velkých překladových pamětí.

Je ale pravděpodobné, že v tomto „boji“ mezi strojovým a člověčím překladem jednou zvítězí stroj. Před dvaceti lety odborníci předpokládali, že k tomu dojde přibližně za dvacet let – a ono zatím nedošlo. Je ale třeba se na tuto situaci zodpovědně připravit, protože dříve nebo později éra strojových překladů přijde.

A z většiny překladatelů se možná postupně stanou korektoři. ☺