Proč dochází k reklamacím překladu? Jak jim lze předejít?

Zbyněk Zelenka

Zbyněk Zelenka

12. 11. 2012

Pestrost jazyků, stylistické možnosti, spousta synonym v každém jazyce, speciální terminologie nebo i bídná kvalita zdrojového textu či nedůsledná komunikace při objednávání překladu – to vše dohromady je živnou půdou pro vytvoření překladu, se kterým zákazník nemusí být stoprocentně spokojený.

Co by měli zákazník a překladatelská agentura udělat pro to, aby zákazník spokojený byl - aby k reklamaci nedošlo? A pokud k ní dojde, co by se mělo udělat, aby reklamace byla vyřešena korektně?

1) Zkontrolovat kvalitu zdrojového textu (tzn. toho textu, který se bude překládat) předtím, než se začne překládat.

Jestliže zdrojový text obsahuje chyby či nejasnosti (terminologické, stylistické nebo neznámé zkratky), potom nelze očekávat, že z takového textu vznikne vynikající překlad. Překladatel totiž sám nesmí měnit význam, obsah ani rozsah textu. Může opravit jen naprosto evidentní chyby, nemůže ale sám zlepšit celkovou kvalitu zdrojového textu, který má překládat.

Zákazník by před podáním reklamace měl zjistit, zda příčinou chyb v překladu nejsou chyby ve zdrojovém textu. Překladatel totiž tyto chyby nemusí vždy odhalit a také obvykle nemá čas každou nejasnost nebo stylistickou „nesprávnost“ ve zdrojovém textu se zákazníkem konzultovat.

2) Zákazník by měl sdělit překladateli (nebo překladatelské agentuře), k jakému účelu bude překlad použit.

Bude-li překladatelská agentura vědět, že překlad je určen pro zveřejnění například na webu, zcela jistě bude usilovat o to, aby zákazník objednal (a agentura provedla) všechny příslušné korektury a aby byl dodržen správný postup přípravy textu až do finálního zveřejnění.

Jestliže účel použití překladu nebude překladatelské agentuře sdělen, zákazník objedná „pracovní“ překlad bez korektur a potom – aniž by byl text ošetřen potřebnými úpravami a kontrolami – ho zveřejní například na webových stranách nebo jiným způsobem, potom je opravdu „zaděláno“ na problém. Protože každý text není automaticky připraven pro publikování – viz náš článek Korektury - základní předpoklad kvalitního překladu.

Před podáním reklamace je třeba zkontrolovat, zda byl účel překladu agentuře sdělen a zda byly či nebyly objednány a provedeny příslušné korektury. Nelze uplatnit reklamaci na práci, která nebyla objednána.

3) Pokud má zákazník svůj oborový nebo firemní terminologický slovník (nebo glosář s překlady), potom je důležité, aby ho zpřístupnil překladatelské agentuře.

Pokud takový slovník (či glosář) překladatelská agentura, a tedy ani překladatel k dispozici nemají, potom musejí být v překladu použity všeobecně známé a obecně používané termíny. Viz náš článek Proč je dobré mít kvalitní glosář nebo terminologický slovník.

Překladatel nemůže vědět, zda například zákazník z automobilového průmyslu používá jako správný termín „čelní okno“, „přední okno“, „čelní sklo“ nebo „přední sklo“. Překladatel je nucen použít ten termín, který je v daném oboru nejčastěji používán a který již ve svých minulých překladech bez problémů použil. Ten ale nemusí být z pohledu konkrétního zákazníka správný.

Při řešení reklamace odborné terminologie je třeba vzít v úvahu, zda byl k dispozici terminologický slovník či glosář, kterého se měl překladatel závazně držet.

4) Věnovat přípravě zakázky, objednávce překladu a provedení překladu dostatečný čas a udělat krátkou konzultaci s projektovým manažerem překladatelské agentury.

Každá zakázka, má-li být kvalitně zpracována, vyžaduje určitý čas a určitou komunikaci. Čím více je text odborný nebo čím má být „reprezentativnější“ (je určen ke zveřejnění), tím více času budou překladatel, korektoři, grafici i projektoví manažeři potřebovat. Pokud zákazník bude trvat na velmi krátkém termínu provedení, měl by si uvědomit, že to může mít negativní vliv na kvalitu výsledného překladu.

Při řešení reklamace kvality překladu, který byl proveden v časové tísni, je třeba kvalitu posuzovat také podle toho, zda bylo dohodnuto (a zda bylo vůbec časově možné) provést korektury.

A nyní to nejdůležitější:

Příčinou asi 90 % reklamací jsou neprovedené stylistické korektury.

5) Pokud nebyla objednána a provedena stylistická korektura, potom je nutno se při kontrole kvality překladu u zákazníka řídit pouze zdrojovým textem – stejně tak, jako to musel provést překladatel.

Stylistickou kvalitu překladu je v takovém případě nutno posuzovat pouze v závislosti na stylistické kvalitě zdrojového textu.

Pokud zákazník (nebo jeho korektor) začne dělat vlastní stylistické úpravy hotového překladu nezávisle na zdrojovém textu, pak se jedná o další úpravy a vylepšení textu, které už suplují stylistickou korekturu. A pokud taková korektura nebyla součástí objednávky, nelze na její absenci uplatňovat reklamaci.

Stává se také, že korektor použije jiná (stejně kvalitní) synonyma. Korigovaný text potom vypadá, jako kdyby v něm byla spousta chyb. Takové úpravy rovněž nemohou být předmětem reklamace.

Jestliže však byla objednána a provedena (kromě jiných korektur) také stylistická korektura, potom je možno kontrolovat překlad i nezávisle na zdrojovém textu, protože text měl být stylisticky upraven bez ohledu na stylistiku zdrojového textu.

Naše společnost vyhotovila v loňském roce přibližně 10 tisíc překladatelských zakázek, přičemž pouze 22 z nich bylo reklamováno (tj. 22 setin z celého počtu).

Věříme, že výše uvedené informace by mohly komunikaci s našimi zákazníky zlepšit a pomoci nám tento dobrý výsledek minimálně udržet.

Naše webové stránky průběžně vylepšujeme tak, aby pro vás byly maximálně přehledné, s čímž nám pomáhají i soubory cookies. Využíváním našich stránek souhlasíte s tím, že cookies takto používáme.

VÍCE INFORMACÍ