Posteditace strojového překladu: propojení technologií, lidského faktoru a praxe agentury ZELENKA

Agentura ZELENKA ve spolupráci s AI

4. 11. 2025

V posledních letech se překladatelský průmysl dramaticky proměnil. Díky prudkému rozvoji umělé inteligence, neuronových sítí a nástrojů pro strojový překlad (MT – Machine Translation) se překlad stal dostupnějším, rychlejším a efektivnějším. Přesto však zůstává zásadní otázka: dokáže strojový překlad nahradit lidského překladatele? Odpověď zní — zatím ne, ale může mu v jeho práci významně pomoci. Klíčovou roli v tomto propojení hraje právě posteditace (angl. post-editing), tedy úprava strojově přeloženého textu člověkem.

Posteditace je proces, který zajišťuje, že výsledek strojového překladu splňuje jazykové, stylistické a sémantické standardy potřebné pro konkrétní účel. Jde o most mezi efektivitou strojového překladu a kvalitou lidské práce. Tento článek se nezaměřuje jen na definici pojmu posteditace, přiblížení jejích typů, osvědčených postupů a výzvy, ale také na to, jak se tato disciplína vyvíjí v kontextu moderní lokalizační praxe ve společnosti ZELENKA Czech Republic s.r.o.

Typy posteditace

Rozlišujeme dva hlavní typy posteditace:

Základní posteditace (light post-editing)

Cílem základní posteditace je dosáhnout funkčně správného a srozumitelného textu, který je postačující pro základní porozumění. Gramatika, styl ani terminologie nemusí být dokonalé, ale je důležité, aby byl význam jasný a pochopitelný. Tento typ se často používá u textů, které nejsou určeny k publikaci – například u interní komunikace nebo informativních překladů.

Charakteristika:

• Opravují se pouze zásadní chyby.
• Styl a uhlazenost textu nejsou prioritou.
• Překlad nemusí být zcela idiomatický.

Úplná posteditace (full post-editing)

Cílem úplné posteditace je vytvořit text, který se kvalitativně rovná lidskému překladu. Posteditor musí opravit nejen chyby v obsahu, ale také styl, tón, terminologii a konzistenci. Takový text může být publikován a použit například v oblasti práva nebo technické dokumentace.

Charakteristika:

• Důraz na přesnost, přirozenost a styl.
• Ověření terminologie a faktické správnosti.
• Text odpovídá standardům cílového jazyka a oboru.

Proces posteditace krok za krokem

1. Analýza vstupu
   Posteditor nejprve zhodnotí kvalitu výstupu strojového překladu. Pokud je překlad velmi nekvalitní, může být výhodnější přeložit text bez využití překladače. Analýza zahrnuje i posouzení, jaký překladač byl použit.
2. Stanovení cíle a požadavků
   Klíčové je vědět, k jakému účelu má překlad sloužit. Zda je určen pro interní účely, publikaci, lokalizaci webu nebo jako právní dokument. Od toho se odvíjí typ posteditace, styl i terminologická přesnost.
3. Úprava textu
   V této fázi posteditor provádí vlastní zásahy: opravuje gramatiku, slovosled, překlady idiomů, chybné předložky, terminologické nepřesnosti a přizpůsobuje styl cílového jazyka účelu použití.
4. Kontrola konzistence a terminologie
   Posteditor používá terminologické databáze, překladové paměti a kontrolní nástroje (např. QA checkery v CAT nástrojích), aby zajistil jednotnost terminologie v celém textu.
5. Konečná revize a kontrola kvality
   Finální přezkoumání zahrnuje nejen jazykovou revizi, ale i kontrolu formátování, správného použití značek a souladu s pokyny zákazníka.

Kvalita a měření efektivity

Kvalita posteditace se často hodnotí pomocí metrik, jako jsou BLEU, TER nebo HTER, které porovnávají strojový výstup s referenčním překladem. V praxi se však stále více uplatňuje lidské hodnocení – tzv. LQA (Linguistic Quality Assurance), které zohledňuje přirozenost, konzistenci a adekvátnost překladu v kontextu.

Z hlediska produktivity bývá posteditace přibližně o 30-50 % rychlejší než klasický překlad, vždy však záleží na kvalitě vstupu. Při práci s dobře trénovaným MT systémem může zkušený posteditor dosáhnout až dvojnásobné produktivity.

Dovednosti posteditora

Posteditace vyžaduje jiné dovednosti než tradiční překlad. Posteditor musí:

• rozpoznat chybu a efektivně ji opravit,
• být schopen rychle posoudit kvalitu MT výstupu,
• mít silné jazykové a stylistické dovednosti,
• chápat kontext a účel textu.

Navíc musí mít technickou gramotnost – orientovat se v CAT a QA nástrojích i terminologických databázích.

Výzvy a etické otázky

S rostoucím využíváním strojového překladu se objevují nové výzvy:

• Nerovnoměrná kvalita výstupu – Ne všechny jazyky a obory mají stejně dobře vytrénované modely.
• Ztráta stylu a nuance – MT často nedokáže přenést jemné kulturní a stylistické rozdíly.
• Otázky autorských práv a důvěrnosti – Texty vložené do veřejných překladačů mohou být uloženy a použity k dalšímu tréninku modelů.
• Postavení překladatelů – Roste obava, že role překladatele se omezí na „opravování chyb po stroji“. Na druhou stranu vzniká nová profese — specialista na posteditaci, která kombinuje jazykové a technologické dovednosti.

Etickou otázkou zůstává i transparentnost: zákazník by měl být vždy informován, zda byl překlad vytvořen strojově a do jaké míry byl editován člověkem.

Posteditace dnes představuje nezastupitelný prvek překladatelské praxe. Umožňuje efektivně využít sílu strojového překladu a zároveň zachovat kvalitu a lidský rozměr jazykové komunikace. I když technologie postupují mílovými kroky, lidský zásah zůstává nezbytný – především tam, kde se rozhoduje o přesném významu, tónu a kulturním kontextu.

Posteditace není krokem zpět, ale naopak krokem kupředu – směrem k inteligentnější formě překladu. Učí nás, že jazyk není jen mechanická přeměna slov, ale živý nástroj myšlení, kultury a empatie, který si zaslouží lidskou péči i v době umělé inteligence.